Diagnostikování schizofrenie

Diagnostikování schizofrenie je velmi složitý proces. V současné době nejsou k dispozici takové testy, které by mohly schizofrenii jednoznačně odhalit. Základem diagnostiky je vyloučení jiných příčin, které způsobují projevy stejné jako u schizofrenie. Těmito příčinami jsou např. jiné nemoci (epilepsie, mozkové nádory, poruchy štítné žlázy) nebo zneužívání léků, alkoholu a drog.

Vzhledem k závažnosti stanovení diagnózy schizofrenie, která má zásadní vliv na celý život člověka, je nutné provést mnoho vyšetření. Vyšetření a následné stanovení diagnózy provádí psychiatr. Diagnostikování začíná sepsáním podrobné anamnézy, která zahrnuje informace o problémech daného člověka, jeho předešlých nemocech a dále o jeho rodině. Dalším krokem je tělesné vyšetření, laboratorní testy krve a moči, které se provádějí z důvodu vyloučení jiných příčin (projevy způsobené zneužíváním léků, alkoholu nebo drog).

Samotná diagnostika je po vyloučení jiných příčin postavena zejména na pozorování projevů, hodnocení chování a rozhovoru s daným člověkem, dále také na informacích ze strany rodiny. Pro stanovení diagnózy jsou vytvořeny určující podmínky. U daného člověka se musí objevovat minimálně jeden, nejlépe však dva a více příznaků typických pro schizofrenii (klamné vjemy, falešné představy, ovládání myšlenek a chování vnější silou) a to alespoň po dobu 1 měsíce. Dalšími podmínkami jsou např. poruchy myšlení, citová plochost nebo změny v chování. Diagnostika se může jevit jako jednoduchá, ale mnohdy je dlouhodobá, protože příznaky nemusí být výrazné a v jasné podobě se projeví až za delší dobu. Takto je možné, že daný člověk trpí schizofrenií už několik let.

Schizofrenie je velmi těžká nejen pro samotného člověka, ale pro celou jeho rodinu. Pro další vývoj je potřeba, aby se s diagnózou vyrovnali všichni a společně spolupracovali s odborníky na plánu léčby. Prognóza na uzdravení je ovlivněna situací v rodině schizofrenika, proto je velmi důležité, aby nedošlo ke ztrátě vztahů v rodině. Vzhledem k tomu, že člověk se schizofrenií má často negativní pocity a trpí strachem, je pro něj nezbytné neustálé povzbuzování a podpora okolí. Péče odborníků pomáhá snížit utrpení daného člověka, ale i jeho blízkých. V první fázi léčby se odborníci nezaměřují na to, aby schizofrenika přesvědčili, že jeho myšlení a chování postrádá smysl, ale zároveň mu nedávají souhlas. Pracují zejména s jeho pocity, prožitky a problémy.