Historie schizofrenie

Odborné texty se příznaky typickými pro schizofrenie zabývají již několik tisíc let. První zmínky pocházejí z období 2000 let před naším letopočtem. Popis příznaků velmi podobný schizofrenii se objevil již na části tzv. Eberského papyru.

V roce 1853 byla B. A. Morelem vytvořena první srozumitelná charakteristika psychózy, která má počátek v dospělosti a postupuje až k předčasnému stárnutí mozkových funkcí.

Do učebnice psychiatrie ji v roce 1896 jako první oficiálně zařadil německý psychiatr E. Kraepelin a to pod názvem „Dementia praecox“ (předčasné zhloupnutí). Onemocnění chápal jako předčasný psychický úpadek osobnosti a hledal pouze organické příčiny.

Toto pojetí však zpochybnil švýcarský psychiatr E. Bleuler, který v roce 1911 zavedl pojem schizofrenie. Tímto pojmem chtěl ukázat, že toto onemocnění je charakteristické rozštěpením myšlení, emocí a chování. Pojem byl publikován v jeho práci nazvané „ Dementia praecox oder Gruppe der Schizophrenien“. Zdůrazňoval, že projevy schizofrenie nemají pouze organický základ, ale poukázal na psychologické faktory onemocnění. Dále také hovořil o skupině schizofrenií.

Roku 1957 K. Schneider vytvořil dělení, které popisuje příznaky určující schizofrenii. Podle toho dělení vychází současné pojetí schizofrenie.

V důsledku neustálého hledání příčin onemocnění vzniklo během 20. století mnoho různých hypotéz, teorií a pohledů. Přes veškeré výzkumy, které byly dosud provedeny, nebyla zjištěna jasná příčina a původ tohoto onemocnění nebyl vysvětlen. Na jedné straně se předpokládá, že vznik onemocnění je dán více faktory, které se navzájem ovlivňují. Na druhé straně se hovoří o skupině schizofrenií, která může představovat i několik nemocí. Při dalším zkoumání příčin schizofrenie se bere ohled na oba tyto předpoklady.

Schizofrenií trpěly také slavné osobnosti, například: