Léčba schizofrenie

Léčba schizofrenie je založena zejména na podávání léků, které zmírňují dopad příznaků. Zatím však nebyla nalezena léčba, která by pomohla k úplnému uzdravení. Účinná léčba vedoucí ke snížení výskytu příznaků závisí na tom, jak je k celkové léčbě přistupováno, zejména jaké jsou podávány léky, jak jsou informováni lidé se schizofrenií a jejich rodiny. V procesu léčby je důležité, aby všem byl zcela jasný plán léčby a aby rozuměli jednotlivým krokům léčby.

Farmakoterapie

Při farmakoterapii se podávají tzv. antipsychotika. Je mnoho typů antipsychotik s různým působením v oblasti příznaků schizofrenie (zmírnění až úplný útlum falešných představ, klamných vjemů, manických či depresivních stavů). Antipsychotika se dělí na dva základní typy.

Typická antipsychotika

Typická antipsychotika (dříve nazvaná jako neuroleptika) tvořila základ léčby zhruba od roku 1952. Tento typ léků je účinný v léčbě pozitivních příznaků schizofrenie (falešné představy, klamné jevy). Lidé se schizofrenií mohli být léčeni bez toho, aby byli hospitalizováni. Léčba negativních příznaků schizofrenie (snížená motivace, sociální odloučení, citová plochost) však není zcela tak účinná. Kromě tohoto omezení zhruba 30 – 60 % lidí se schizofrenií na tyto léky buď nereagují vůbec, nebo pouze částečně. Proto tento typ léků nebývá už tolik používán. Typická antipsychotika sebou přinášejí i vedlejší účinky, pro které mnozí lidé přestanou tyto léky užívat a začnou se znovu projevovat příznaky schizofrenie. Vedlejšími účinky jsou např. celková ztuhlost těla nebo naopak nekontrolované pohyby.

Atypická antipsychotika

Atypická antipsychotika (neboli nová antipsychotika) přinesla v roce 1990 naději na účinnější léčbu. Tento typ léků zajišťoval snížení vedlejších účinků a zvýšení vlivu nejen na pozitivní příznaky schizofrenie, ale také na negativní příznaky. Byl také cestou léčby pro lidi se schizofrenií, u kterých nebyla typická antipsychotika efektivní. Ač jsou vedlejší účinky značně sníženy, přesto se vyskytuje např. ospalost, větší chuť k jídlu spojená se zvýšením tělesné váhy, dále ospalost, změny krevního tlaku, závratě a celková zmatenost.

V případě, že daný člověk nereaguje ani na jednu z variant antipsychotik, je možné přistoupit k terapii formou elektrošoků.

Osvěta

Osvěta má v procesu léčby důležitou roli. Zajišťuje lidem se schizofrenií a jejich rodinám potřebné množství informací, které jim pomáhají lépe se s onemocněním vyrovnat, reálně vidět možnosti a porozumět jednotlivým krokům léčby. Zahrnuje také rady, jak se vypořádat se stresem, jak řešit problémové situace a jak má rodina přistupovat ke svému blízkému. Vše má napomáhat k tomu, aby se zlepšil celkový psychický stav daného člověka a aby se zamezilo návratu příznaků schizofrenie.

Sociální rehabilitace

Sociální rehabilitace má lidi se schizofrenií motivovat a učit je, aby byli schopni začlenit se zpět do společnosti, znovu se zapojit do pracovního procesu, případně dokončit své vzdělání. Rehabilitační programy mají za cíl naučit sociálním dovednostem, které usnadní vstup do společnosti a také aby tito lidé byli schopni normálně fungovat v životě mezi dalšími lidmi a ve vztazích s nimi.

Psychoterapie

Psychoterapie je nejvíce přínosná v době, kdy léčba antipsychotiky odstranila příznaky schizofrenie. Pozitivní vliv má zejména na lidi, kteří ambulantně dochází do psychiatrické léčebny a jejich stav je takto pod kontrolou odborníků. Psychoterapie je založena na rozhovorech daného člověka a psychiatra nebo psychologa. Člověk má možnost mluvit o tom, co momentálně prožívá, co řeší za problémy, čím prochází. Odborník se zaměřuje na věci současné i minulé. Člověk během sezení může lépe porozumět svým problémům a věcem, které se odehrávají v něm nebo okolo něj.